Měření sdruženého osvětlení

Měření sdruženého osvětlení

Při sdruženém osvětlení se vnitřní prostor budovy nebo jeho funkčně vymezená část záměrně osvětluje současně jak denním, tak i doplňujícím umělým světlem. Tím se mohou vytvářet příznivé podmínky vidění i zrakové a celkové pohody prostředí v případech, kdy samotné denní světlo je pro momentální nebo trvalé využití prostoru nedostatečné buď svou úrovní, nebo svým prostorovým rozložením.

Sdružené osvětlení umožňuje využití vnitřních prostorů zejména:

  • v nově navrhovaných objektech, ve kterých nemůže být docíleno vyhovující denní osvětlení pro předpokládané zrakové činnosti z vážných objektivních příčin. Jedná se o budovy v husté zástavbě s velkým stíněním okolními objekty, budovy se složitou dispozicí a komplikovaným provozem atd.
  • v budovách s vyhovujícím denním osvětlením, ve kterých krátkodobě v některých prostorech nebo jejich částech denní osvětlení nevyhovuje pro momentální činnosti rozložením světelného toku. Například při bočním denním osvětlení v situacích, kdy převažující směr osvětlení ze strany je nevyhovující.
  • ve starších objektech, ve kterých jsou prostory s nedostatečným denním osvětlením, protože v době jejich výstavby ještě nebyly dostatečné znalosti o významu a potřebné úrovni denního osvětlení pro dané zrakové činnosti. V tom období nebyly ani předpisy obsahující podrobné požadavky na úroveň a kvalitu denního osvětlení a metody pro navrhování a posuzování.

Základní požadavky na sdružené osvětlení

Sdružené osvětlení se vždy navrhuje tak, aby se co nejhospodárněji využilo denního světla a aby se co nejméně muselo nahrazovat doplňujícím umělým světlem. Přitom se vždy posuzuje souvislost osvětlení s ostatními faktory, zejména s vytápěním, chlazením a větráním se snahou po optimalizaci energetické bilance budovy.

V nově navrhovaných budovách je možné použít celkového sdruženého osvětlení bez omezení ve vnitřních prostorech bez trvalého pobytu lidí tam, kde je to odůvodněno z hlediska funkce prostoru a hospodárného řešení osvětlení. Prostory s trvalým pobytem lidí musí mít vyhovující denní osvětlení, pokud nejde o výjimky dále uvedené.

Celkové sdružené osvětlení ve vnitřních prostorech nově navrhovaných staveb nebo jejich funkčně vymezených částech při trvalém pobytu lidí je možné pouze v odůvodněných případech, kdy ze závažných příčin (např. provozních, technologických, mikroklimatických, urbanistických atd.) není možné bez újmy na jiných společensky důležitých činitelích stavby docílit vyhovujícího denního osvětlení. Z toho však jsou vyloučeny vnitřní prostory, u kterých je vyhovující denní osvětlení součástí podmínek důležitých pro zdraví jejich uživatelů podle ČSN 73 0580 -1 čl. 4.2.2 Jedná se např. obytné místnosti, denní místnosti předškolních zařízení, učebny škol atd.

Krátkodobě je možné použít sdruženého osvětlení (doplňujícího umělého osvětlení) ve vnitřních prostorech s trvalým pobytem lidí a vyhovující úrovni denního osvětlení v odůvodněných případech. Zejména při potřebě odlišného rozložení světla a převažujícího směru osvětlení, než poskytuje denní světlo (např. při skupinovém vyučování s různorodou orientací pracovních míst ve vnitřních prostorech s jednostranným bočním denním osvětlením, při kterém na některá pracoviště dopadá převažující směr denního osvětlení zezadu a vzniká nežádoucí stínění).

Při rekonstrukcích a modernizacích budov je možné i ve vnitřních prostorech s trvalým pobytem lidí použít dlouhodobě sdruženého osvětlení, to jest záměrného současného osvětlení denním světlem a doplňujícím umělým světlem za splnění podmínek:

  • nesmí se měnit účel vnitřních prostorů (případně pro novou funkci vybrat prostor s denním osvětlením pro tuto funkci vyhovujícím),
  • sdruženým osvětlením se musí zlepšit dosud nevyhovující podmínky denního osvětlení.

Při sdruženém osvětlení se musí navrhovat a posuzovat nejen jeho obě složky, tedy denní i umělá, ale také sdružené osvětlení jako celek ve vzájemné vazbě obou složek.

Podle druhu a polohy osvětlovacích otvorů jsou při návrhu sdruženého osvětlení podle rozložení denní složky tyto výchozí možnosti:

  • při horním denním osvětlení je zpravidla denní složka rozložena přibližně rovnoměrně, při změnách úrovně venkovního osvětlení zůstává její rovnoměrnost i rovnoměrnost sdruženého osvětlení zachována,
  • při bočním denním osvětlení je jeho úroveň nerovnoměrná a klesá směrem od osvětlovacích otvorů, proto při změnách úrovně venkovního osvětlení se podstatně mění rovnoměrnost sdruženého osvětlení a musí být vyrovnána regulací doplňujícího umělého osvětlení.

Zejména v rozsáhlejších vnitřních prostorech se sdruženým osvětlením mohou být rozlišena pásma:

  • s vyhovujícím denním osvětlením, odpovídajícím požadavkům ČSN 73 0580-1,
  • se sdruženým osvětlením, ve kterém je denní osvětlení nižší než požaduje ČSN 73 0580-1, ale vyhovuje požadavkům ČSN 36 0020-1,
  • s osvětlením pouze umělým, ve kterém je denní složka nižší, než požaduje ČSN 36 0020-1.

Normy a předpisy:

  • ČSN EN 12464-1 Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory
  • ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov, Část 1: Základní požadavky
  • ČSN 73 0580-3 Denní osvětlení budov, Část 3: Denní osvětlení škol
  • Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
  • ČSN 36 0020-1 Sdružené osvětlení

Zpět na měření osvětlení.